„Každý by měl být manažerem štěstí sám sobě"

Jak je to dlouho, co pracuješ pro VITOM? Co jsi dělala předtím? 

Už jsem tady tři čtvrtě roku. Předtím jsem měla svůj vlastní projekt, pořádala jsem workshopy business etikety a školila jsem soft skills pro jednu vzdělávací společnost. A vzdělávání se věnuju dál. 

Proč jsi přišla zrovna k nám? Co tě na pozici zaujalo, proč se ti zalíbila?  

Hledala jsem něco, čemu bych se mohla ještě na pár hodin věnovat, protože školení není tak časově náročné. Narazila jsem na inzerát služby VITOM, ve kterém hledali personalistku/manažerku štěstí. Ten název mě hned zaujal, protože mě zajímalo, co se za ním skrývá. Tomáše s Viktorem jsem navíc znala už dříve přes networkingový klub. Takže jsem nešla do ničeho neznámého.  

Přiznám se, že jsem o manažerce štěstí slyšela poprvé teprve nedávno. Jak moc rozšířená ve firmách tato pozice je? 

U nás v Česku moc ne. Jedná se o novou pozici, takže není nikde zpracovaná její přesná náplň. K dispozici jsou jen základní manuály. Firmy navíc nemají prostor, aby mohl člověk danou pozici vykonávat na 100 %.  

Jak to je u nás ve firmě? 

Ani v ní ten prostor bohužel ještě úplně není. Určitě bych se chtěla této pozici věnovat víc, v současnosti mi zabírá zhruba 20 % času.  

Jaké by vlastně měl mít manažer štěstí předpoklady? Musí oplývat nějakými speciálními znalostmi nebo vzděláním? 

Určitě musí být empatický a mít opravdový a upřímný zájem o lidi. Chybět by mu neměly životní zkušenosti, aby se dokázal na věci dívat z různých úhlů pohledu. Důležité je, aby dobře znal sám sebe, od toho se totiž pak odvíjí poznání ostatních. Co se týká odborných znalostí, mně určitě pomohly rozsáhlé kurzy koučinku, NLP technik (postupy, které zlepšují komunikaci a pomáhají při řešení problému a dosahování cílů), odblokování, psychologický výcvik, odborná literatura. 

Jak často za tebou zaměstnanci chodí?  

Zatím to funguje spíš tak, že já chodím za nimi. Ještě na to úplně nejsou zvyklí, že tady ta pozice pro ně je. Takže je to o tom, že monitoruju situaci, jestli někde nevzniká nějaký tlak. Dostávám také podněty od vedoucích divizí, kteří nejlépe ví, co se v jejich týmu děje. 

Když tedy nastane nějaký problém a na pracovišti to trochu „skřípe”, jak to řešíš? 

Vždycky se je snažím uklidnit a vysvětlit jim, že všechno má svoje řešení. Myslím, že ke mně mají důvěru, protože ví, že je ze svojí pozice manažerky štěstí nebudu nijak posuzovat v odborných věcech. Nejčastěji je trápí, že nestíhají nebo že jim něco nejde tak, jak si představovali. Ptám se jich na to, co se jim líbí, nelíbí, co by se dalo změnit a jak. Vyslechnu si obě strany a pokouším se je vzájemně propojit. Funguju jako takový mediátor. 

Umíš být manažerem štěstí i sama sobě? Kdo se stará o to, abys byla spokojená ty? 

Každý by měl být manažerem štěstí sám sobě. To, jestli jsme šťastní nebo ne, ovlivňujeme ze 100 % jenom my sami. Když ale potřebuju něco řešit já sama, tak mám vedle sebe lidi, kteří mě nejen vyslechnou, ale zároveň dokážou dát věci do pohybu. 

Přejděme k tvému soukromí. Co ti dělá radost, jak trávíš svůj volný čas? 

Miluju wellness a relaxaci, sauny, masáže, přitom nejvíc vypnu. Ráda pobývám venku v přírodě, ideálně někde u vody – možná proto, že jsem narozená ve znamení Ryb. Takže často vyrážím na loď, na člun, potápím se. Volný čas trávím také v lese, houbařením. Hodně mi ho vyplňuje i cestování, ať už po Česku nebo po cizích zemích. Nejlépe se cítím v blízkosti moře.